NASA znovu potvrdila svůj závazek vůči roveru Rosalind Franklinové Evropské vesmírné agentury (ESA), a to navzdory navrhovaným rozpočtovým škrtům Trumpovy administrativy, které zpočátku spolupráci ohrožovaly. Potvrzení přišlo na zasedání ministerské rady ESA 25. listopadu, kde generální ředitel ESA Josef Aschbacher oznámil dopis od NASA, který potvrzuje její příspěvek k misi.
ExoMars Mission: The Long Path to Life Discovery
Rover Rosalind Franklin, 300kilogramový průzkumný robot, je vybaven 2metrovým vrtákem určeným k hledání známek života pod povrchem Marsu. To je zásadní, protože záření na povrchu planety ji činí neobyvatelnou pro život, jak ji známe, zatímco podpovrchová prostředí by mohla potenciálně obsahovat mikroorganismy.
Projekt čelil značným zpožděním, včetně předchozího spoléhání se na ruskou podporu, která se rozpadla po invazi na Ukrajinu na začátku roku 2022. ESA přerušila vazby s Roskosmosem, což si vyžádalo novou přistávací platformu a strategii startu. NASA zasáhla, aby poskytla raketu, radioizotopové ohřívače, aby vydržely teploty na Marsu, a zpomalovací raketové motory pro bezpečné přistání. Start mise je nyní naplánován na rok 2028.
Škrty v rozpočtu USA a evropská odolnost
Návrh rozpočtu bývalého prezidenta Trumpa na fiskální rok 2026 zahrnoval odříznutí financování NASA pro řadu mezinárodních vědeckých projektů, včetně ExoMars. To vyvolalo obavy, že ESA bude muset zafinancovat zbývajících 375 milionů dolarů potřebných k dokončení samotné mise. NASA však nyní potvrdila, že splní své předchozí závazky tím, že poskytne potřebné komponenty: raketu, radioizotopové ohřívače a brzdící raketové motory.
Mars Organic Molecule Analysis Mass Spectrometer (MOMA-MS), kritický nástroj pro detekci organických látek ve vyvrtaných vzorcích, již byl dodán NASA a je integrován v Evropě.
Širší důsledky pro americko-evropskou vesmírnou spolupráci
ExoMars není jediným společným projektem ovlivněným navrhovanými rozpočtovými škrty. Ohrožena je také laserová interferometrová vesmírná anténa (LISA), observatoř gravitačních vln za 3 miliardy dolarů, a sonda EnVision Venus, která se opírá o nástroj NASA Synthetic Aperture Radar. Americký Kongres v současné době projednává obnovení části financování.
ESA připravuje pohotovostní plány, včetně možnosti samofinancování těchto misí, pokud financování z USA zůstane nejisté. Členské státy ESA vyjednávají na příští tři roky rekordní rozpočet ve výši více než 22 miliard eur (25 miliard dolarů), i když by to mohlo být komplikováno zvýšenými výdaji na obranu mezi evropskými zeměmi při napětí s Ruskem.
ESA aktivně diskutuje s členskými státy o možnosti poskytnutí příspěvků na výměnu součástí NASA, pokud financování ze strany USA zůstane nejisté.
Budoucnost mezinárodní vesmírné spolupráce závisí na vyřešení debaty o rozpočtu USA, ale ESA je i nadále odhodlána pokračovat ve svých ambiciózních vědeckých programech, i když to znamená jít sama.
