Po celá desetiletí hledali vědci známky dřívějšího života na Marsu. I když se objevily dráždivé náznaky – například důkazy o prastarých jezerech vody a organických molekul – konkrétní důkazy zůstávají nepolapitelné. Nová studie však naznačuje, že jeskyně vyhloubené tekoucí vodou pod povrchem Rudé planety mohou obsahovat důležitá vodítka o tom, zda tam někdy vzkvétal život.
Povrch Marsu je pokryt mnoha prohlubněmi, které připomínají vchody do jeskyní. V minulosti byly tyto útvary tradičně připisovány spíše sopečné činnosti než vodní erozi. Na Zemi se obrovské sítě jeskyní nazývané krasové jeskyně vytvářejí, když voda rozpouští porézní horniny, jako je vápenec, po tisíce let. Navzdory množství důkazů o vlhčí minulosti Marsu před miliardami let však vědci dosud neidentifikovali přesné příklady takových jeskyní vytesaných vodou.
Nyní tým výzkumníků pod vedením Chunyu Di z univerzity Shenzhen v Číně věří, že identifikoval osm potenciálních kandidátů nacházejících se v regionu Hebrus Vallesa. Tato rozlehlá oblast severozápadního Marsu má stovky kilometrů údolí a prohlubní vyrytých starověkými povodněmi, což naznačuje historii silných vodních toků.
Tyto vchody do jeskyní byly původně zmapovány misemi, jako je Mars Global Surveyor NASA. Dee a jeho tým provedli podrobnější analýzu pomocí spektrometrických dat z této mise, aby analyzovali chemické složení kolem podezřelých jeskyní. Výsledky ukázaly charakteristické složení bohaté na uhličitany a sírany, minerály, o kterých je známo, že se tvoří v přítomnosti kapalné vody.
Tým také našel důkazy o prastarých říčních korytech, která náhle končí poblíž těchto jeskynních vchodů. Tento vzorec je velmi podobný tomu, co je vidět v krasových jeskyních na Zemi, kde řeky často mizí pod zemí a mění se v podzemní jeskynní systémy.
„Když se podíváte na mapu, očekáváte, že na povrchu uvidíte řeku a pak náhle zmizí, protože vodu z řeky ukradne jeskynní systém,“ vysvětluje James Baldini, expert na marťanskou geologii z Dorhamské univerzity ve Spojeném království.
I když tato zjištění představují přesvědčivý obrázek, ne každý s nimi plně souhlasí. Daniel Le Corre z University of Canterbury uznává mineralogické a geologické důkazy poukazující na potenciální vodou vytesané jeskyně, ale poznamenává, že jsou vizuálně podobné jiným marťanským jeskyním, o nichž se předpokládá, že jsou sopečného původu.
Pokud by se tento objev potvrdil, učinil by tyto vodní jeskyně ideálním místem pro astrobiology, kteří hledají důkazy o starověkém životě. “Aby mohl existovat život, potřebujeme vodu a prostředí chráněné před intenzivním radioaktivním zářením na povrchu Marsu,” říká Baldini. “Vulkanické jeskyně a lávové trubky jsou také rozumnými místy k hledání života, ale nemusí nutně obsahovat vodu.”
Kromě toho by tyto marťanské jeskyně mohly obsahovat stalagmity, skalní útvary typické pro krasové jeskyně na Zemi. Stalagmity fungují jako geologické časové kapsle, ukládající informace o minulých podmínkách prostředí, včetně změn teploty po dlouhá období. Určit přesné stáří takových stalagmitů však bude náročné i s robotickým průzkumem.
Hledání života mimo Zemi často vede k nalezení prostředí, kde kdysi tekla kapalná voda a chránila život před drsným zářením. Možnost, že by tyto marťanské jeskyně mohly obsahovat takové pozůstatky, je lákavou vyhlídkou pro budoucí výzkum.
