Světový summit OSN o klimatu, COP30, který se v současnosti koná v brazilském Belemu, byl poznamenán ostrými varováními a naléhavými výzvami k akci, protože světoví lídři čelí stále závažnějším důsledkům oteplování planety. Živé příběhy o devastaci – od vln veder a záplav ve Španělsku po sucho a hladomor v Namibii a tragické ztráty na životech způsobené hurikánem Melissa na Haiti – podtrhly naléhavou potřebu globální spolupráce.
Planeta v krizi: Vidět přímé důsledky
Summit, který se konal v roce rekordně vysokých teplot a extrémních povětrnostních jevů připisovaných klimatickým změnám způsobeným člověkem, upozornil na hmatatelnou realitu měnícího se klimatu. Salah Jama, místopředseda somálské vlády, poskytl ponuré hodnocení: “Lesy mizí, hladiny vody stoupají a v důsledku toho jsou narušovány živobytí lidí. Stručně řečeno, žijeme na planetě v krizi.”
Vzhledem k tomu, že emise skleníkových plynů stále rostou kvůli spalování fosilních paliv a odlesňování, je svět stále na cestě ke zvýšení globální teploty asi o 2,8 stupně Celsia. Vědci varují, že i malé zvýšení teploty zvyšuje rizika extrémních událostí, jako jsou vlny veder, lesní požáry, sucha, bouře a vymírání druhů.
Absence USA a globální zklamání
Neúčast Spojených států na summitu představuje významný neúspěch. Prezident Trump důsledně bagatelizoval rizika změny klimatu a agresivně propagoval fosilní paliva a zároveň odrazoval od rozvoje obnovitelné energie. Maina Vakafua Thalia, ministr životního prostředí Tuvalu, se k tomu vyjádřil přímo a řekl: “Největší producent skleníkových plynů na světě bohužel odstoupil od Pařížské dohody. Pane prezidente, je to ostudné přehlížení zbytku světa.”
Skutečný dopad a výzvy k základní akci
Během diskusí na summitu si lídři vyměňovali zkušenosti ze svých zemí. Kalani Kaneko, ministr zahraničí Marshallových ostrovů, zdůraznil, že dopad změny klimatu je jasný: „Hladina moří stoupá, korály umírají a ryby opouštějí naše břehy a hledají chladnější vody.“ V Keni byly miliony lidí postiženy cykly extrémního sucha a ničivých záplav, které vedly k nedávnému sesuvu půdy, kvůli kterému se mnozí pohřešují.
Casey Brown, expert z European Research and Advocacy Group E3G, poznamenal obnovené zaměření na základy: “V prvních dnech summitu byl kladen skutečný důraz na návrat k základům, že změna klimatu je skutečná a důležitá. Toto základní poselství nelze považovat za samozřejmost.”
Financování klimatu: rostoucí propast
Kromě identifikace problému vedoucí navrhují řešení, včetně ekonomických úprav. Španělský premiér Pedro Sanchez vyzval k dodatečnému zdanění prémiových letů a soukromých tryskáčů s tím, že je to spravedlivé pro všechny. Prosazoval také ukončení vládního financování nových projektů fosilních paliv.
Velkou výzvou však zůstává zajištění potřebných finančních zdrojů. Navzdory slibům klesla pomoc rozvojovým zemím na přizpůsobení se změně klimatu v roce 2023 podle Programu OSN pro životní prostředí o 7 procent. Důležitý fond, který má pomoci zranitelným zemím zotavit se z extrémních katastrof, zůstává značně podfinancovaný a nefunkční. Ale nový fond nabízející finanční výnosy na ochranu lesů již získal více než 5 miliard dolarů.
Geopolitické napětí a budoucnost jednání o klimatu
Summit se nezaměřoval pouze na změnu klimatu. Do diskusí zasáhlo i geopolitické napětí a rivalita mezi zeměmi, což komplikovalo snahy o dosažení konsensu. Sheena Ansari, íránská viceprezidentka, vyjádřila kritiku útoků na její zemi ze strany Spojených států a Izraele. Vedoucí představitelé Marshallových ostrovů odsoudili snahy zemí včetně Spojených států oslabit smlouvu zaměřenou na snížení emisí z lodní dopravy.
Diskuse na COP30 zdůrazňují naléhavou potřebu zvýšené celosvětové spolupráce a opatření k řešení rostoucích dopadů změny klimatu. Pro dosažení významného pokroku v boji proti globálnímu oteplování však bude zásadní zajistit financování, překonat geopolitické složitosti a čelit odporu klíčových hráčů.
